My a fairtrade

Příběh sázení banánovníku v prosinci

18. - 19. prosince 2016

Přípravy

Po roce k nám opět dorazilo období, kdy z výloh do ulic začnou pomrkávat barevná světýlka a obchody jsou plnější, než kdy jindy. Načasování k naší nové akci nemohlo být příznivější. Již od dětství si pamatujeme, že slovo banán a Vánoce se spolu z nějakých důvodů významně propojilo, a tak jsme neváhali ani chvíli a připojili se k nové akci Ekumenické akademie nazvané Příběh banánu. Naším cílem bylo vybrat v Náchodě hojně míjený strom a na něj umístit papírové banány s odkazem na webové stránky a stručnými informacemi pojednávajícími o skutečném příběhu banánu od "výroby" až po prodej. Na webových stránkách pak mohou lidé nalézt velmi podrobné informace o realitě pěstování banánů, pracovních podmínkách farmářů i o prodeji banánů do celého světa.


Kde všude doručuje pošta?

Po registraci do projektu jsme ve čtvrtek 15. prosince s radostí uvítali zprávu, že materiály potřebné k nedělní akci jsou již na cestě.

Páteční cestu do školy jsme věnovali výběru vhodného stromu. Zvláštní, kolik toho člověk zjistí o stromech, když si jich začne pozorně všímat. Nejvhodnějším se nakonec ukázal strom na začátku Kamenice, jehož kmen košatě obrůstal břečťan. Odstávající šlahouny břečťanu byly naprosto ideální k zavěšování papírových banánů na vánočních háčcích.

Den pokročil a vzhledem k vánočnímu zásilkovému šílenství však pošta nezvládla doručení v obvyklých dopoledních hodinách. Mezitím jsme s nabídkou účasti oslovili všechny naše studenty a dál netrpělivě čekali na zprávu o doručování. Zpráva nepřicházela a my začali být na pochybách, jestli se celá akce vůbec odehraje. Nebyla to nakonec Prozřetelnost, která zasáhla, ale naše paní sekretářka, která nám v nouzi nejvyšší pomohla. Vzhledem ke svému předchozímu povolání pracovnice náchodské pošty, znala mnohá telefonní čísla a dokázala se tak spojit po několikerém telefonování až přímo s konkrétním doručovatelem. Doručení zásilky bylo domluveno k nám domů. Perličkou nakonec bylo, že jsme na Kamenici zahlédli auto pošty a tak jsme zkusili štěstí, jestli to není auto právě s naší zásilkou. A protože jsou vánoce časem splněných přání, zásilku jsme od doručovatele skutečně dostali.

Sněžný večer

V neděli začalo vytrvale sněžit a celý náš kraj se změnil v nádhernou zimní zahradu. Byli jsme docela napjatí, s kým se nakonec u "banánovníku" na začátku Kamenice sejdeme. Potěšilo nás, že jsme nakonec sami nebyli. Akci jsme tak podnikli za pomoci jednoho ze studentů a naší kolegyně s jejími dvěma dětmi. Na místě jsme ochutnali vynikající buchtu, do které jsme přidali férové banány a trochu jablek. Za stálého sněžení jsme pak rozvěsili banány po břečťanu obepínající kmen stromu a také jsme kolem něj navázali cedule s informacemi o příběhu banánu a s údaji o pořadateli akce.

S dobrým pocitem sounáležitosti s dalšími nadšenými lidmi z ostatních měst, kde se papírové banány věšely, jsme se vraceli domů.

Vítezství?

A jak vše dopadlo? Když jsme v pondělí večer strom uklízeli, bylo banánů o trochu méně. Podle našich odhadů jich nechybělo moc, ale nějaké přece. Setkali jsme se ale i s tím, že si lidé banán s adresou přečetli, a nechali ho na stromě dál. Kdo ví, jestli by také místo hesla "Dej si banán", nebylo lepší heslo: "Vezmi si banán". Nicméně banány, které z akce zbyly, zcela jistě najdou své místo mezi studenty naší školy. Příběh banánu rozhodně zapomenut nebude.


Podporují nás

Každého potěší, když nalezne ve svém úsilí někoho, kdo ochotně pomůže. Může se jednat i o drobnou pomoc, ale i taková je pro nás důležitá a velice si jí vážíme. Proto jsme zde vytvořili místo, kde chceme napsat: DĚKUJEME!!!

  • Obchod Dohajan.cz, Komenského 1203, Náchod
  • Techprog, Tyršova 65 (nám.TGM), Náchod
  • Městská knihovna Náchod
  • Obchod Anděl - zdravá výživa, Kamenice 140 Náchod
  • Knihkupectví Horová, Palackého 26, Náchod

  • Lesy města Náchoda, spol. s r.o., Dobrošovská 1443, Náchod


Fairtradové přestávky


Férové přestávky se na naší škole konají již třetím rokem. Jsou příležitostí k posezení u férové kávy nebo čaje, k zakoupení různých exotických druhů čokolád a dalších fairtradových výrobků, nebo k ochutnání našich vlastních kuchařských výtvorů. Přestávky mají vždy konkrétní téma - často se jedná o konkrétní země zapojené ve Fairtradu.

Příběh výstavy na stromech

1. - 8. října 2016

Jak je těžké uspořádat výstavu plakátů s fotografiemi pod širým nebem? Takovou otázku jsme si kladli od chvíle, kdy jsme se rozhodli k účasti na celorepublikovém projektu "Poznej své boty" - výstavy na stromech. Postupně jsme si probrali všechna místa, která by v Náchodě připadala k uspořádání výstavy v parku v úvahu - ať už zámeckou alej, park u Rubeny apod. Nejvhodněji se nám jevil park u autobusového nádraží. Zajímavé bylo, že i když kolem chodíme každý den do školy, nebyli jsme schopni říci, zdali je tam dostatek stromů na vyvěšení všech plakátů výstavy. Po pozorné prohlídce parku však bylo jasné, že prostředí pro výstavu je zde přímo ideální.

Po výběru místa jsme zaslali žádost o uspořádání akce v parku na městský úřad a také jsme se rozhodli, že výstavu doprovodíme fairtradovým stánkem s letáčky, samolepkami a hlavně fairtradovým zbožím. Abychom stánek více přiblížili výstavě, vytvořili jsme také kvíz pro návštěvníky vycházející z textů na plakátech s fotografiemi. Za správně zodpovězený kvíz měl návštěvník získat balíček s napečenými sušenkami a letáčkem o významu fairtradu.

Upoutávka na výstavu na kraji parku
Upoutávka na výstavu na kraji parku

Mezitím město kladně rozhodlo o naší žádosti a několik dní poté nám poštou došly materiály výstavy - plakáty s upoutávkou na výstavu, vlastními fotografiemi a radami k přípravě plakátů na jejich vyvěšení v parku. Jeden sluneční den míjel za druhým, počasí se stále drželo a my doufali, že nám vydrží i na první týden v říjnu. Podařilo se nám zajistit i vydání pozvánky na výstavu tiskem v náchodském Echu a Deníku a také jsme našli několik ochotných obchodů a institucí ve městě, které nám vyvěsily plakáty s informacemi o výstavě.

Pro přípravu plakátů jsme si nařezali dřevěné lišty, pořídili jsme si lepidlo odolné vodě, aby i v případě deště lepení vydrželo. Nakonec jsme se k přípravě plakátů dostali až večer před výstavou a jak už to tak bývá, nakonec jsme plakáty dodělávali již za tmy. Všechny fotografie jsme podlepili kartonem a okraje opatřili dřevěnými lištami. Docela dost jsme spoléhali na tavné lepidlo, kterým jsme lišty, kromě provázku, připevnili k podkladu (to se později ukázalo jako docela vážný omyl).

Příprava plakátů před výstavou
Příprava plakátů před výstavou

Večerní zpravodajství o počasí nás vůbec nepotěšilo. Chystal se déšť a to převážně po celý nastávající týden. Nezbývalo, než doufat, že to výstava nějak vydrží.

Sobota byla slunná a my jsme s radostí vyrazili do parku na autobusové nádraží plakáty s fotografiemi rozvěsit. Výstavu jsme si zdokumentovali na fotoaparát a toužebně si přáli, aby i v pondělí, kdy jsme zde měli mít fairtradový stánek, vše zůstalo na stromech. Bylo odstartováno a nás při odchodu potěšil i první zájemce, který se u fotografií na stromech zastavil a četl si i texty na plakátech obsažené.

Přípravy
Přípravy

V neděli začalo pršet. V noci na pondělí déšť zesílil. S obavami jsme v pondělí vycházeli do školy. Naše obavy se však příliš nenaplnily. Plakáty držely na stromech, jejich promáčené okraje však lepidlo neudrželo a začaly se rozlepovat. Dva z plakátů někdo poničil, ale daly se ještě zachránit.

V pondělí odpoledne jsme v parku postavili stan a pod jeho střechou jsme si rozložili letáky a fairtradové výrobky. Na zastávkách čekala spousta lidí na své autobusy, občas někdo procházel parkem, ale zdálo se, že asfaltka dělící nástupiště a park s naším stánkem je nakonec nepřekonatelná propast. Přesto jsme za odpoledne pár návštěvníků uvítali. Na vyplňování kvízů však nakonec nedošlo. Obloha se znovu zatáhla, poslední sluneční paprsky zmizely a začal foukat vítr. Po cestě domů se rozpršelo a pršelo pak i celou noc.

Fairtradový stánek v parku
Fairtradový stánek v parku

V úterý déšť neustal a bohužel ho podpořil ještě silný vítr. Na většinu plakátů to bylo již příliš. Jejich trosky ležely promáchané pod stromy a z výstavy zůstalo jen pět plakátů upevněných pod vzrostlými stromy, které je svými korunami alespoň trochu chránily.

Tyto plakáty odolaly povětrnosti i lidem až do středečního rána. Poslední troškou, která vlastně naši výstavu ukončila, bylo jejich záhadné zmizení. Nevíme, kdo ani proč tyto plakáty odstranil, ale během jediné hodiny nezůstal v parku jediný plakát, provázek či dřevěná lišta.

Výstava se tak nedožila svého plánovaného konce, ale stejně ji hodnotíme jako velmi přínosnou. S plakáty se seznámili studenti při férové přestávce u nás ve škole a i v parku po tři dny výstava určitě někoho přilákala. S několika návštěvníky jsme si o tématu výstavy na místě i popovídali a zažili jsme celou řadu zajímavých situací, které nás na chvíli posunuly z všedního koloběhu dne.